Caritas Christi je sekulární institut aprobovaný církví. Přijímány jsou ženy ve věku 20 – 45 let (svobodné nebo vdovy), které chtějí dát svůj život Bohu uprostřed světa. Tímto povoláním byly osloveny laičky mnoha národností. Mezi námi je rozdílnost kultur, mentalit a perspektiv. Co nás spojuje je láska k Bohu, darovaná každé jednotlivé z nás. Bůh nás povolal k životu s ním a pro něho uprostřed světa. My jsme odpověděly na jeho lásku svobodně zvoleným rozhodnutím žít dokonale svůj křest, pro církev, ve světě. Bůh nás miluje mnohem hlouběji než my jeho. Posláním Caritas Christi je zažehnout tuto lásku ve světě, milovat druhé tak, jak je miluje Bůh a působit, aby i oni Boha milovali.
Jak to můžeme žít ?
Jsme laičky a žijeme jako druhé laičky jedna mezi ostatními. Nic nás od nich nedělí. Náš všední život je místem, kde Boha potkáváme. O co jsme stále žádány v malém nebo ve velkém, tam platí stupeň lásky, kterou do toho vkládáme. Pro nás je důležitější být než konat.
Jsme otevřené pro lidi, kdekoliv pracujeme, v našich povoláních, v našem rodinném prostředí, s přáteli, v odborových organizacích, v politice, v bydlišti, ve farnosti, ve službě církvi. Milujeme tento svět, protože svět je milován Bohem. Svět je božské místo, na němž očekává Bůh moji spolupráci. Žijeme v solidaritě se světem v jeho nadějích, radostech i starostech. Máme poslání budovat společnost respektující každého člověka, vybudovanou na spravedlnosti a míru. Když musíme činit rozhodnutí v závažných otázkách jako je globalizace a prostředí nebo i v malých věcech, ze srdce se pokoušíme mít stejný úmysl, pro který přišel Boží Syn na svět. Snažíme se vyrovnat každou nespravedlnost a hledat pravdu, krásu a dobro. Neříkáme, že bychom mohly nabídnout řešení pro všechny problémy. Každé prostředí, v němž lidé žijí a umírají, je pro nás příležitostí vydávat svědectví o Božím záchranném jednání.
Svým životem chceme být poselstvím Boha; chceme být svědky Boží lásky, zrcadlem a světlem v našem vlastním prostředí.
Chtěly bychom být kvasem, solí a světlem, aby byl svět proměněn zevnitř, aby se stal dobrým domovem pro všechny. Chtěly bychom být svědkyněmi Zmrtvýchvstalého, výrazem Božího ANO k životu tím, že žijeme v naději a důvěře.
Chápeme samy sebe jako most mezi církví a světem. Chtěly bychom, aby ty, které sdílejí náš život, učinili zkušenost lásky Kristovy a věděly, že On je jim blízko. Chtěly bychom, aby věděly, že církev povstala z lásky a aby láska k církvi rostla. Podílíme se také na všem, co se jí týká, ať je to těžké, bolestné či obnovující.
Naše povolání nás zavádí do srdce církve, která je znamením a prostředkem intimního spojení lidstva s Bohem. Ve své donaci dáváme Bohu samy sebe pro církev. Náš každodenní život nás sjednocuje s církví a každodenní modlitba za církev je životně důležitá pro naše povolání.
Jak nám může pomáhat naše povolání v Caritas Christi takto žít?
Odpovídáme na Boží volání svobodnou volbou žít cele pro Boha a s Ním. Jdeme společně s ostatními ženami, které odpověděly na Boží volání a žijí totéž povolání. Skrze ně dostáváme pomoc a odvahu toto povolání žít. Sázíme vše na Boha a tato volba nás povzbuzuje plně a cele mu důvěřovat. Žijeme obklopeny jeho láskou s přáním líbit se mu ve všem.
Celé své JÁ dáváme Bohu darem (donace). Slibujeme žít v celibátu, aby v nás Boží láska mohla růst. Kristus, který v nás žije, je přítomen ve svém lidu.
Kristus, který v nás žije, nám pomáhá poznat samy sebe a stát se osobou, kterou by chtěl mít v nás. Radujeme se z toho, že objevujeme bohatství naší lidské osobnosti. Přijímáme ale i své slabosti a hranice, s důvěrou v lásku Boha, který nás přijímá takové jaké jsme a je stále připraven nám odpouštět.
Žijeme v otevřenosti a vděčnosti a jsme si vědomy, že jsme vše přijaly od Boha. Přijímáme odpovědnost, která nám ukládá: být pozorné pro potřeby světa a přispět ke změně toho, co musí být změněno.
Bůh nás volá tam, kde jsme. A On si nejen přeje náš jednoduchý život, ale abychom v něm byly hluboce zapojeny: abychom byly pozorné pro všechny, které v něm potkáváme a pro každodenní události a problémy. Snažíme se rozvíjet své schopnosti a vlohy a tak umět odpovědět požadavkům světa. Ve světě, kde se neustále mění role žen, sexuální představy a sociální skutečnosti, musíme kreativně a s rozlišováním hledat cestu, jak žít věrohodně celibát.
Každá členka Caritas Christi přebírá zodpovědnost za svůj vlastní život a svá rozhodování. Ve světle evangelia a následování Kristova příkladu vidí každá vše, co má, jako dar Otce, který užívá podle jeho vůle.
Klíčovým slovem našeho života je láska. Žijeme hluboce zakořeněny v Bohu. Čím více jsme sjednoceny s Kristem, tím více můžeme ztvárňovat evangelium svým svědectvím, naším životem – zcela odevzdány Bohu uprostřed světa. V modlitbě se snažíme vidět svět tak, jak ho vidí On. Stále víc a více jsme pronikány jeho Duchem a přinášíme vše Otci: radost, naději, utrpení, chudobu, omezení, problémy, bolesti.
Náš život se stává motlitbou. Modlitba je láska. Konání je láska. Není žádné oddělení. Náš život je láska.
Se společenstvím Caritas Christi prohlubujeme svůj život modlitby:
- sama a ve společenství
- v osobní a společné modlitbě, ve chvále a díkůčinění
- v mlčení a naslouchání a v rozhovoru s Božím slovem v Písmu svatém
- v meditaci a adoraci
- ve svátostech spásy a odpuštění
Denně se sjednocujeme s velkým aktem díkůčinění církve v Eucharistii, abychom mohly být proměněny Božím slovem a vtaženy do dokonalé oběti, kterou Kristus vykoupil svět.
Často obnovujeme „ANO“ Bohu, které jsme vyslovily v den donace. Následujeme Marii. Její „ANO“ bylo neseno vírou a ona je žila až do konce s odvahou a radostí. Od Marie se učíme žít, učíme se milovat Ježíše a následovat ho.
Od Kateřiny Sienské se učíme, jak žít hluboce spojeni s Ježíšem ve skutečnosti našeho všedního života, a jak s odvahou žít jako aktivní a náročná členka církve.
Jaké jsou etapy cesty v Caritas Christi ?
- Počáteční tříletá formace slouží k rozpoznání povolání do Caritas Christi a k vyzkoušení, zda odpovídá počátečnímu volání.
- Uskutečňuje se v daném životním prostředí prostřednictvím rozhovorů a vždy je přizpůsobena skutečným životním okolnostem a osobnímu povolání
- Potom následují ročně obnovované závazky až k definitivnímu spojení: k církvi uznané donaci (darování).
Esta entrada también está disponible en: anglicky francouzsky německy španělsky polsky portugalsky slovensky